Zaměstnanec musí podat daňové přiznání na finančním úřadě tehdy, pokud zdanitelné příjmy z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu nebo jiné příjmy, které nejsou osvobozeny od daně nebo nejsou zdaňovány srážkovou sazbou daně.
Když uvedené příjmy nejsou vyšší než 6000 korun, povinnost podat daňové přiznání nevzniká.

Kdy se musí podávat daňové přiznání i při příjmech jen ze zaměstnání

V některých případech je zaměstnanec povinen podávat daňové přiznání i tehdy, když měl v loňském roce příjmy jen ze zaměstnání. O které případy se jedná?

• Zaměstnanec v loňském roce pracoval současně u několika zaměstnavatelů,  třeba jen v jednom měsíci v roce.
  Výjimka nastává, když zaměstnanec u žádného vedlejšího zaměstnavatele neměl měsíční mzdu vyšší než 5000 korun. V tomto případě totiž zaměstnavatel, u kterého není podepsáno prohlášení k dani, uplatní srážkovou daň ve výši 15 procent - příjem zdaněný srážkovou daní se do daňového přiznání neuvádí.

• Zaměstnanec v loňském roce pracoval postupně u několika zaměstnavatelů a u některého z nich nepodepsal prohlášení k dani a zároveň u něho měl mzdu vyšší než 5000 korun hrubého za měsíc.
  Daňové přiznání by nemusel podávat tehdy, pokud by u posledního zaměstnavatele požádal o provedení ročního zúčtování záloh daně a od předchozích zaměstnavatelů v loňském roce by doložil potvrzení o zdanitelných příjmech.
  Pokud by jeho mzda byla nižší než 5000 korun, příjem by byl zdaněn srážkovou daní 15 procent a nepatřil by do daňového přiznání.

• Zaměstnanec měl v loňském roce jen jednoho zaměstnavatele, jeho mzda byla vyšší než 5000 korun hrubého měsíčně a nepodepsal prohlášení k dani.
  Daňové přiznání by nemusel podávat, pokud by do 15. února dodatečně podepsal prohlášení k dani za loňský rok.